Na jaře bývá zvykem dělat si detox organismu, zkoušela jste to někdy?
Snažím se své tělo poslouchat celý rok. Takové ty nárazové akce typu detox, očista, příprava na plavky mi nic neříkají. Párkrát jsem to zkusila, ale úplně mě to rozhodilo. Zkrátka nic pro mě. Svůj organismus zbytečně netrápím. Jím všechno, ale v malých porcích. A když mám chuť na sladké nebo tučné, tak si ho s chutí dám. Také hodně piji a trochu se snažím hýbat. Jen tak pro radost.
Pamatuji si, že jste před lety držela všelijaké diety. Držela jste se hesla, že hlad je převlečená žízeň. To už tedy asi máte za sebou…
Pitný režim dodržuji neustále. Piji průběžně celý den a třeba během představení vypiji klidně i litr a půl vody. Ale rozhodně nepiji místo jídla. Zjistila jsem, že nejlepší dietou je jíst to, na co máte chuť. Ale nepřecpávat se. Snažím se jíst pravidelně a rozumně. Moje rodina dobře ví, že když jsem hladová, tak jsem protivná. Jinak je možné na mně dříví štípat. Když se všichni kácí, tak se usmívám, ale když mám hlad, tak se mnou není žádná legrace.
Kromě herecké profese jste se začala věnovat i vaření. Jak jste se k tomu dostala?
Vařím přesně od toho momentu, kdy jsem se ve svých třiadvaceti letech osamostatnila, to znamená odstěhovala od rodičů. Najednou byla plotna i lednička prázdná, co s tím? Klasický postup, hurá do restaurace. Myslela jsem si, že to bude zábava, a navíc je to přece tak jednoduché. Jenže brzy se mi jídlo v restauracích přejedlo a taky lezlo docela do peněz, tak jsem si řekla, že si zkusím vařit sama.
Jste taky jedlík?
Jím ráda, jak jinak. Ale během vaření, třeba při přípravě kuchařek nebo při kuchařské show, většinou ne. Samozřejmě ochutnávám, to je absolutní nutnost, ale jak jsem v tom zápalu, tak nemám vůbec chuť. Zato když skončím, tak jsem hladová. Ale protože už to znám, snažím se ráno dobře najíst. A pak rychle utíkám do nejbližšího stánku nebo za nějakým spřáteleným kuchařem dát si něco dobrého.
Markéta Hrubešová
|
12. září 2017 |
