Přiznám se, že jsem myslel, že vaše hudební dráha už je věc minulosti. Pletu se?
Já s těmi věcmi vystupuju několikrát týdně. Když na nějaké firemní akci moderuju nebo dělám v klubu diskotéku, normálně tam svoje písničky zařazuju. A to byl i primární důvod, proč vznikly – chtěl jsem mít vlastní originální program. Čili to pořád trvá, akorát to prostě nejsou koncerty. Nejsem muzikant, ani zpěvák. Ale písničky žijí dál a lidi na ně reagují pozitivně.
Proč jste se tedy rozhodl uspořádat takový koncert?
Nechci, aby to vyznělo jako nějaký comeback. Znova opakuji, že nejsem zpěvák, já to o sobě vím. Moje show je trochu neuchopitelná. Na DJ mám moc mluveného slova a je to mix, který dělám od nějakého roku 1994.
Pořád mi úplně nedochází, proč jste zvolil tuto podobu.
Ono se to špatně popisuje. Vy jste ze světa hudby zvyklý na muzikanty, kteří ohlásí návrat a pak budou koncertovat nebo vydají album. Ale tohle není žádný nový hudební počin. Jsem člověk, který před patnácti lety natočil tři alba a rozhodl se, že je bude jednou prezentovat ve větším formátu než obvykle. Bude jen ten jeden koncert, jediný v životě, protože jsem nikdy žádný neměl.
Koncert se uskuteční na vaše narozeniny. Loni jste takto pořádal charitativní party. Bude to mít něco společného?
Svým způsobem ano. Loni to bylo jako poděkování donátorům, kteří věnovali přes milion korun na asistenty pro děti ve školách. Byla to party pro ně. Když dají hodně peněz, tak ať si něco užijí.
Čekáte, že si někdo koupí váš kožich, který je součástí jediné vstupenky za milion korun?
To nevím. Ale věděl jsem, že tohle se bude novinářům líbit. Nicméně kožich je taky část toho příběhu. Celé je to vlastně příběh. Někde začal a nevím, jestli 27. dubna skončí. Vy jste si asi myslel, že je to nějaký můj kostlivec ve skříni, ale tak to není.
