Když totiž v prvních tónech úvodní písně Čaroděj Dobroděj začne Dejdar zpívat, divákům dojde, že si písně jednoho z našich nejoblíbenějších interpretů příliš neužijí. Napodobit Neckářův specifický projev plachého romantika není lehké pro jakéhokoli zpěváka. Tím spíše pak pro Dejdara, který vlastně ani zpěvákem není.
Dejdar si je naštěstí svých limitů vědom a krom úvodní písně se zbytek muzikálu drží spíše v nižších hladinách. O to více pak v hudebním příběhu vyniká jako herec. Doslova srší energií a místy trochu rozvláčný příběh táhne. Je jedinou postavou děje, která po celou dobu muzikálu téměř nesleze z pódia.
Výběr Dejdara do titulní role tedy byl dobrou volbou, jen by těch pěveckých partů mohl mít ještě o něco méně. Vedle jeho entuziazmu nový muzikál o cestě neúspěšného herce za odkazem svého otce zdobí velice pěkné projekce, promyšlená scéna a pěvecké výkony ostatních.
Více v pondělní recenzi
