Z počínání České televize ohledně Eurosongu je od začátku, kdy oznámila, že se do soutěže po pětileté pauze vrací, patrná jistá vypočítavost. Eurosong se letos koná ve Vídni, což není daleko, místo nákladných zahřívacích kol vybral účastníky i píseň podle ne příliš jasného klíče Ondřej Soukup, zaštítěný odbornou porotou z hudební branže, ve které zasedl Michal Kocáb, hledač talentů Martin Červinka a novináři Honza Dědek a Jitka Benešová.
Když na chvíli pomineme důležitý fakt, že návrat České republiky do soutěžního klání, které u nás navzdory prezentovaným „globálním“ číslům historicky sledovalo minimum diváků, není nejšťastnější krok, dává to smysl. Eurosong – a jeho dosavadní neslavnou českou účast obzvlášť – totiž neprovází nijak zvlášť dobrá pověst. Stačí stručná rekapitulace: Kabát skončil předposlední, Gipsy nedostal jediný bod a odjel ze soutěže s ostudou. Terezu Kerndlovou nařkli z čachrování s hlasy.
Soutěž si navíc opakovaně vysloužila kritiku za estrádovitost a hudební nýmandství schovávané za pár úspěšných jmen z minulosti, která na úspěchu v ní dokázala vybudovat kariéru.
Pár pohrdlivých vět
Pravda je taková, že nejvíc se o Eurosongu mluvilo, když jej loni vyhrála „vousatá zpěvačka“ Conchita Wurst, která je sice známa porostem svého obličeje, ale nenatočila žádný hit. V českém kontextu z Eurosongu zbylo především pár pohrdlivých vět, kterými Josef Vojtek obyčejně na koncertech uvádí song Malá dáma, jejž si Kabát nechal na památku v repertoáru.
Volbou Marty Jandové každopádně Soukup s porotou postavili českou přezíravost a přirozenou nedůvěru na druhou kolej. Podle pravidel Eurosongu o postupujících a vítězi soutěže hlasují diváci z okolních států a minimálně v Německu, kde má soutěž hlubokou tradici, není Marta Jandová díky kapele Die Happy neznámým jménem.
Dvakrát se dokonce účastnila regionální obdoby soutěže Bundesvision Song Contest, ve které proti sobě zápolí jednotlivé německé spolkové země. Jednou s finskou Apocalyptikou, jednou s kapelou Oomph!, v Německu populární. Oproti těm je samozřejmě jméno lokálního, převážně muzikálového zpěváka Václava Noida Bárty, se kterým bude zpívat, neznámé a nezajímavé.
Jasné zatím není ani to, jak bude vítězná píseň s honosným názvem Hope Never Dies vlastně znít, protože nahrávka má vzniknout do konce února. Bude záležet i na tom, zda to bude rocková balada, jak by se dalo předvídat z hudebního zakotvení obou protagonistů, nebo pokus o synthpop, kterým Bárta předloni autorsky uřkl sólový comeback Báry Basikové. Ale na otázku, zda se tentokrát někdo bude dívat, to samozřejmě neodpoví.
