V roli ředitelky obvodu pražské kriminálky Věry Beránkové je Zlata Adamovská téměř k nepoznání. Samozřejmě do chvíle, než promluví a než kamera detailně zaostří na její tvář. S proměnou je však herečka maximálně spokojená.
Fotogalerie: proměny Zlaty Adamovské   |
"Podobná proměna je nesmírně důležitá pro vytvoření charakteru. Pro Beránkovou je kariéra vším a to, jak vypadá a co nosí, nejlíp podpoří samotnou roli. Je zajímavé, že kostým pomůže hercům v samotném hraní. V tomto případě navíc nejde jen o kostým, ale celkovou zásadní změnu image, ať je to paruka, nebo spousta bižuterie. Ne nadarmo Beránkové přezdívají Bižu," řekla iDNES.cz Adamovská.
O roliPlukovník VĚRA BERÁNKOVÁ (55) v podání Zlaty Adamovské. Šéfová celé kriminálky, která se snaží pečovat o svoje podřízené. Díky nedostatku praktických zkušeností z terénu však často nenachází vhodná řešení a je vyšetřovateli vnímána jako přítěž. Je chytrá, ale ze staré školy, takže lpí na detailech a předpisech, protože se k funkci proseděla v kanceláři. I proto je vnímána jako dáma s nosem nahoru. Nikdy přesně nevíme, co od ní můžeme čekat, ale v krizi dokáže pomoci. Říká se jí Bižu, protože je ráda ověšená bižuterií. |
Sama nemá informaci, že k výrazné proměně přistoupili tvůrci i proto, že se na Nově bude objevovat ve dvou klíčových seriálech zároveň.
"Proměnu si vyžádala především role, maska v tomto případně opravdu hodně pomůže. Vždyť ve Vyprávěj na České televizi jsem zase hrála komunistickou paničku, také jsem tam měla paruku, dokonce blonďatou. Vždy opravdu záleží, o jaký charakter jde. Když je dobovka, líčí se i pánové. Záleží na mnoha okolnostech," doplňuje herečka.
Kromě hraní v televizi se věnuje i divadlu, momentálně je vytížená na scéně Divadla Ungelt, kde po boku kolegy a manžela Petra Štěpánka exceluje v představení V lese černém, hlubokém. Seriálová produkce je ale pro ni stále hlavním příjmem a nepatří k těm, kteří by podobnými projekty pohrdali.
"Můj postoj v této věci je jasně daný i tím, že se v Ordinaci objevuji již devátým rokem. Nevím, proč bych zatracovala něco, kde se mi líbí a kde jsem se svou rolí spokojená. Příjemnou alternativou k této práci jsou solitérní projekty, které párkrát do roka ráda přivítám. Přiznám se, že v dnešní době takovýchto hereckých příležitostí tolik není a ten, kdo seriálovou tvorbou pohrdá, tak si třeba tolik nezahraje. Dřív se dělaly seriály úplně stejně, jistě, bylo na ně víc času, ledacos se mohlo udělat líp, ale princip práce je dodnes stejný," uzavírá Zlata Adamovská.
