Jisté je, že Lionel Messi neměl nejšťastnější mistrovství, i když získal poněkud překvapivě cenu pro nejlepšího hráče šampionátu. Jedním z hlasitých kritiků výkonů Messiho byla i bývalá argentinská hvězda Diego Maradona (hecoval ho hlavně před finále). Není divu, že se hodně mluvilo i o srovnávání jejich hry a herního projevu. Obvykle zůstalo jen u řečí, ale statistik Benjamin Morris se na stránkách FiveThirtyEight.com pokusil o trochu exaktnější přístup. A jeho výsledky (i samotný postup) jsou zajímavé.
Srovnat dva hráče z různých dob je samozřejmě problematické. Největším úskalím je samozřejmě fakt, že sport se vyvíjí. Obecně platí, že výkony ve většině sportů se stále zlepšují. Najdou se výjimky: jednou je cyklistika, která se jen pomalu blížila v posledních letech výkonům z 90. let. Jinou jsou koňské dostihy, kde šlechtění zřejmě dosáhlo hranice fyzických možností plnokrevníků a jejich výkony se už zhruba jedno století nelepší. Více v této vědecké práci z roku 2008. Ale případ fotbalistů to není.
Zlepšuje se nejen taktika a příprava hráčů, ale také přibývá konkurence. V minulosti se hráči rekrutovali obvykle z užšího okruhu než dnes, kdy je fotbal celosvětově nejoblíbenějším sportem. A jako v každém jiném statistickém souboru, „excelentních výjimek“ přibývá s tím, jak přibývá počet účastníků. Můžeme tedy předpokládat, že dnešní hráči nejsou v průměru horší než v Maradonových dobách, ba spíše naopak. Když si tedy Messi povede alespoň stejně dobře, neměl by být (alespoň z pohledu statistiky) rozhodně horším hráčem, spíše by měl být hráčem lepším.
Jak vypadá přímé srovnání statistik obou opor argentinského týmu? Společnost Opta, která se sportovními analýzami zabývá, udělala podrobné statistiky všech zápasů na mistrovstvích světa od roku 1966 do současnosti. Máme tedy záznamy ze všech Maradonových zápasů na mistrovství světa. (V následujících údajích budou naneštěstí většinou chybět údaje ze dvou posledních Messiho zápasů na MS v Brazílii.) Bohužel nemáme zdaleka tak dobré údaje o Maradonově klubovém působení jako v případě Messiho. Máme jen základní údaje: jako například, že Maradona vstřelil v 679 zdokumentovaných soutěžních zápasech na nejvyšší úrovni 346 gólů (Messi 407 v 550 zápasech).
Messiho hra je rozebrána prakticky do posledního dotyku s míčem i v klubových zápasech. Protože k Messimu je tolik dat (a statistici data milují), Morris Messiho výkony rozdělil na dva soubory: pod nálepku Messi A zařadil všechny údaje o Messim na mistrovství světa v kvalifikacích na MS. Messi B jsou údaje z Messiho působení v Barceloně. A v podstatě jen pro zajímavost přidal Morris do statistik ještě údaje Pelého, které znovu máme jen z mistrovství světa od roku 1966 a tedy jen z pouhých osmi zápasů. (Což znamená, že výpovědní hodnota je poměrně omezená).
Na začátek jen přehled srovnávaných základních údajů (tady jsme dva poslední Messiho zápasy doplnili, ale v dalších případech bohužel ne, protože nemáme přístup ke všem údajům):
| Messi A | Messi B | Maradona | Pelé | |
| Počet zápasů | 29 | 42 | 21 | 8 |
| Góly (G) | 15 | 42 | 8 | 5 |
| Asistence (A) | 8 | 10 | 8 | 6 |
| G+A na zápas | 0,79 | 1,24 | 0,76 | 1,38 |
Jak jim to pálí
První přímé srovnání se týká střel, oba hráči jsou na hřišti hlavně kvůli gólům. Tady je vidět jeden velký rozdíl: Maradona dává prakticky góly jen z pokutového území. Kam se ovšem také dobře dostával, protože má vysoce nadprůměrný podíl střel z „šestnáctky“. Messi dává i za Argentinu góly ze střední a větší vzdálenosti, ale je jich méně než za Barcelonu.
Rozbor míst, odkud stříleli ve sledovaných zápasech Maradona a Messi
Tady jsou statistiky: (v tomto případě už bez posledních dvou zápasů na mistrovství světa v Brazílii. Messi v nich sice nedal gól, ale samozřejmě střílel z různých pozic a my jsme tyto údaje do statistik nedoplňovali.)
| Messi A | Messi B | Maradona | Pelé | |
| Zápasy | 27 | 42 | 21 | 8 |
| Počet střel za zápas | 3,63 | 4,98 | 2,81 | 4,63 |
| Střely mimo šestnáctku (%) | 9,1 | 6,9 | 0 | 8 |
| Střely v šestnáctce (%) | 16,3 | 23,8 | 28,6 | 25 |
| Mimo „malé vápno“ (%) | 56,1 | 41,6 | 52,5 | 67,6 |
| Úspěšnost (%) | 12,2 | 16,7 | 52,5 | 13,5 |
1 na 1
Maradona i Messi jsou známí i schopností se prosadit v souboji s obránci a na MS si v této disciplíně vedli zhruba stejně. Když vezmeme pouze zápasy z MS (a v případě Messiho i kvalifikační zápasy), oba byli úspěšní zhruba v 56 procentech případů. Ale v Maradonově době byla průměrná úspěšnost 49,4 procenta, v zápasech UEFA od roku 2010 je to 44,8 procenta a ve španělské nejvyšší lize jen 35,6 % (A Messiho jen v La Lize 55,3 %). Zdá se, že obránci se zřejmě o něco zlepšili, přesto si Messi vede stejně dobře jako Maradona.
| Messi A | Messi B | Maradona | Pelé | |
| Počet zápasů | 27 | 42 | 21 | 8 |
| Pokusy 1 na 1 | 8,3 | 7,9 | 9 | 4,8 |
| Úspěchy 1 na 1 (%) | 55,6 | 51,2 | 55,9 | 55,3 |
Co udělají s míčem
Další důležitou herní činností jsou přihrávky. Všichni hráči jsou na tom přibližně stejně s výjimkou „barcelonského Messiho“, což je s ohledem na herní styl klubu zcela pochopitelné. Ale Messi je i v této statistice o krok až dva před Maradonou. Jen na vysvětlenou: „doručené“ přihrávky jsou ty, které úspěšně doletěly až k příjemci. „Plodné“ jsou ty, které skončí pro tým nějakým dalším úspěchem: šancí nebo třeba alespoň další úspěšnou přihrávkou.
| Messi A | Messi B | Maradona | Pelé | |
| Zápasy | 27 | 42 | 21 | 8 |
| Počet přihrávek | 48,1 | 69,9 | 47,3 | 40,8 |
| „Doručených“ (%) | 81,8 | 85,9 | 72,4 | 81,3 |
| „Plodných“ (%) | 68,7 | 74,3 | 55,6 | 66,9 |
Další statistické srovnání, co se stane, když hráči míč dostanou od nohy: s jakou pravděpodobností ho ztratí (špatně přihrají, přijdou o něj v souboji), vytvoří nějakou neproměněnou šanci či případně si připíšou asistenci či přímo gól. Ve statistice je jen počet doteků s míčem, které skončily tím, že tým o míč přišel. Buď o míč přijde třeba v souboji, špatnou přihrávkou (v tabulce „ztráta míče“) nebo akce skončí neúspěšnou střelou či zmařenou šancí (“neproměněná šance“). Třetí poslední možností pak je, že vše skončí gólem nebo gólovou přihrávkou.
V tomto ohledu Maradona znovu za Messim poměrně výrazně zaostává. (Dvě procenta proti 2,6 % je rozdíl více než čtvrtinový.)
| Messi A | Messi B | Maradona | Pelé | |
| Počet zápasů | 27 | 42 | 21 | 8 |
| Počet „ztracených“ míčů za záp. | 23,1 | 30 | 28,4 | 25,2 |
| Ztráta míče (%) | 81,4 | 80,3 | 87,3 | 72,8 |
| Neproměněná šance nebo střela (%) | 16 | 16,5 | 10,7 | 23,8 |
| Gól nebo asistence (%) | 2,6 | 3,2 | 2 | 3,5 |
Když se podíváme na výsledky, Messi je v podstatě ve všech ukazatelích před Maradonou. A protože fotbal se spíše zlepšuje, Messi by byl v Maradonových dobách možná ještě dominantnější než dnes a Maradona dnes možná poněkud nevýrazný. Statistické srovnání tedy spíše napovídá, že dnešní argentinský tým má zřejmě ještě lepší jedničku než před 20 lety. (Jak ostatně napovídá i velmi důkladný rozbor Messiho statistik, který Morris udělal ještě před srováním s Maradonou. Daty nabitý článek v angličtině najdete zde.)
V čem je Messi nejlepší? |
Samozřejmě jsou rozdíly, které se do statistik nepromítnou. Všichni zmínění hráči mají zřejmě úplně jinou povahu a i to má vliv na výsledky týmu. Tuhle část hráčské osobnosti ale zatím do statistik nikdo nedostal (nebo my o tom alespoň nevíme).
Zajímavostí Morrisova srovnání jsou skvělé výsledky Pelého ve statistikách. (I když byl evidentně úplně jiný typ s jiným herním pojetím než třeba Maradona a Messi, jak dokládá malý počet pokusů přejít přes obránce 1 na 1.) Může to být „chyba malých čísel“, protože ve statistikách je pouze osm Pelého zápasů – ovšem na druhou stranu podobně dobré výsledky měl Pelé i během svého klubového působení; v sezoně 1961 dal například v brazilské lize za FC Santos 62 gólů ve 38 zápasech. I dnes by byl podle všeho dominantní osobností jak na klubové, tak mezinárodní scéně.
