V Praze nikdo neplatí za hroby například nakladatele a spisovatele Václava Matěje Krameria, malíře Jakuba Schikanedera, spisovatele Ladislava Klímy, herečky Zdeňky Baldové, herce Václava Lohniského a desítek dalších umělců, vědců či politiků.
Od letošního léta si může kdokoli hrob adoptovat, zaplatit za něj poplatky a pečovat o něj. Na černé listině se objevily také hroby osobností s bližším vztahem k Pardubickému kraji.
Na zmínku o neslavném stavu hrobu slavné osobnosti zareagovala například radnice Proseče na Chrudimsku. Adopci totiž potřebuje hrob spisovatelky Terézy Novákové.
"Domnívám se, že adopce hrobu s jejími ostatky je naše morální povinnost. V Proseči žila, měla tady svůj domek a napsala zde několik svých významných děl, jako třeba Drašar nebo Děti čistého živého," řekl starosta Jan Macháček.
Podle něj o tom zastupitelé ani dlouze nediskutovali. "Všichni byli okamžitě pro, je to pro nás symbolická a patriotská záležitost, protože bereme Terézu za vlastní."
Ostatně to dokazuje vedle zachovalé chaloupky i více než půlstoleté pořádání literárního festivalu s názvem "Proseč Terézy Novákové".
Hrob na pražských Olšanech mnoho let nikdo neplatil, pražská správa se o něj bez peněz nepostarala. Zaplacení poplatku na příštích 10 let a program adopce zajistí, že hrob nebude zrušen.
"Zároveň jsme tím získali možnost hrob na vlastní náklady opravit bez jakýchkoli administrativních komplikací. V rozpočtu na příští rok jsme vyčlenili částku na jeho opravy ve výši 25 tisíc korun," dodal prosečský starosta.
Neudržovaný byl i hrob Litomyšlana Julia Mařáka
Ještě donedávna byl bezprizorný také hrob litomyšlského rodáka krajináře Julia Mařáka. Jeho novým patronem je historik umění Michal Šimek.
"Žiji v Praze, ale loni jsem pomáhal v Městské galerii v Litomyšli uspořádat výstavu u příležitosti 180 let od Mařákova narození. Takže když se v médiích projekt adopce hrobů objevil a mezi nimi byl i Mařákův hrob, jako rodina s vazbou na Litomyšl jsme se pro něj jednoznačně rozhodli. A rychle jsem kontaktoval hřbitovní správu," řekl Michal Šimek.
Možná tak předešel litomyšlskou radnici.
Pokud nahlédnou do seznamu zanedbaných hrobů i další starostové, tak mohou zjistit, že by třeba právě jejich obec mohla některému z nich pomoci. Platí to například o Cholticích. Na Olšanských hřbitovech je možné adoptovat hrob významného českého průmyslníka devatenáctého století a zakladatele budoucí pražské strojírny ČKD Vincence Daňka. Ten prožil v Cholticích své dětství.
"Víme, že se u nás narodil, vedeme ho v seznamu významných rodáků a uvažujeme o jeho zviditelnění. Žádnou pamětní desku či pomníček tady zatím nemá. Adopci hrobu zvážíme," řekl starosta Tomáš Bolek.
Brandýs uvažuje o adopci hrobu slavného Wihana
Případná adopce hrobu je ve hře i v případě Brandýsa nad Orlicí. Na seznamu pražských hrobů nabídnutých k adopci se shodou okolností ocitla jména šesti osobností se vztahem k tomuto městečku na Orlickoústecku.
Adopce hrobůV projektu Adopce hrobů je možné stát se patronem některého z téměř padesáti hrobů na pražských hřbitovech. Zájemce zaplatí částku rovnající se nájmu za hrobové místo a má možnost do úpravy hrobu investovat. Užívací právo však nezíská, nebude tedy moci do něj pohřbívat. Zájemci dostanou certifikát o svém mecenášství. Patroni by mohli mít cedulky přímo u adoptovaných hrobů. Adopce už pomohla například hrobům Karla Jaromíra Erbena, Karla Sabiny, Jana Karafiáta, Eduarda Vojana, Julia Mařáka či Terézy Novákové. Na adopci čekají například hroby Elišky Krásnohorské, Eduarda Basse i třeba českotřebovské rodačky herečky Zdeňky Baldové. |
Je to například politik Karel Sladkovský, jehož řeč otvírala před mnoha tisíci přihlížejících, včetně Františka Palackého, slavnost odhalení pomníku Komenského. Za kouzlem bukových lesů mířil na tamní stráně Julius Mařák, jeho nádherný obraz brandýského hradu zdobí schodiště Národního muzea. Do oblíbeného letoviska se jezdil rekreovat režisér a dramaturg Národního divadla Josef Jiří Kolár. V táboře Řadov přednášel filosof a teolog Jan Blahoslav Kozák.
Po léta přijížděl do Brandýsa za svými hudebními přáteli vynikající malíř a kreslíř Hugo Boettinger. Objektem jeho kreseb a maleb, jak dokládá i brandýská pamětní síň, se stal také výjimečný violoncellista Hanuš Wihan, který má od roku 1920 hrob na Olšanských hřbitovech.
A právě tato velká osobnost hudebního světa má největší šanci na adopci ze strany brandýské radnice.
"Rozhodně bych ji navrhl zastupitelstvu. Speciálně o Wihanův hrob by se slušelo starat, protože tady žil hodně let a zapsal se do historie města. Stálo by za to zjistit, co by adopce obnášela, protože všechno je o penězích," reagoval na zmínku o pražském projektu brandýský starosta Petr Tomášek.
V roce 1891 sestavil Wihan z žáků konzervatoře světově proslulé České kvarteto, v němž sám dlouhá léta účinkoval. Jeho členové jezdili v létě zkoušet do Brandýsa po 19 let.
"V létě jim dovolil jen krátkou dobu, aby se podívali ke svým rodičům, a hned se začalo zkoušet v Brandýse nad Orlicí," vzpomínal jeho žák Bohuš Heran. Hanuš Wihan jezdil do Brandýsa třicet let. V posledních letech života se tam usadil natrvalo.
Na domě na náměstí má největší český violoncellista své doby pamětní desku, jedna z ulic nese jeho jméno.
