Po dvaceti letech se příští rok vrátí Bon Jovi, 24. června 2013 zahrají pod širým nebem v pražské Synot Tip Aréně. O tom, že uplynula dlouhá doba, svědčí i vzpomínky zpěváka Jon Bon Joviho. "Mám to celé zamlžené," říká o hraní na Strahově v roce 1993.
Z koncertu na podporu amerického Červeného kříže po hurikánu Sandy (Jon Bon Jovi)
S čím k nám po takové době přijedete?
Upřímně, ještě nevím. Budu tam, nasadím si svoje boty a přivedu svoji smečku. Když jedeme na turné, nemáme vypracovaný žádný pevný program. Je jasné, že budeme hrát hity, ale ten zbytek vždycky doplníme podle nálady. Scénu teprve kreslíme, ale v tomhle jsme snad nikdy fanoušky nezklamali.
Přivezete nové CD What About Now, které vyjde v březnu. O tom už něco víc víte, ne?
Samozřejmě. Je už totiž nějakou dobu natočené. Singl se bude jmenovat, stejně jako turné, Because We Can a myslím, že nezklame žádného milovníka stadionových hymen, kterými jsme se proslavili. Ale ta nahrávka je také docela sociálně uvědomělá. Název What About Now, A co teď, vystihuje situaci, ve které jsme po čtyřech letech od zvolení Baracka Obamy. Vyrovnává se s frustrací z toho, co se ve světě děje. Ať už je to Řecko nebo ekonomika Británie a Států. Na desce jsou zároveň písničky, které mohou lidi jednoduše zpívat a přetvořit si je ve vlastní příběh. Ale i osobní věci, jako je skladba Fighter, která desku uzavírá. Tu jsem napsal sám o sobě. Je to dopis mým dětem nebo možná fanouškům, kteří si desku poslechnou. Ukazuji v něm stránku své osobnosti, kterou málokdo zná.
Fighter znamená bojovník. Jaký největší souboj jste v životě vybojoval?
Vypořádat se každý den se svým životem, to je vždycky práce. Vstát a být lepší než včera. Ne, že by to byla bitva. Ale souboj o to nezamrznout, udělat pokaždé něco navíc. Pro lidi kolem vás, pro ty, kdo to potřebují. Být lepším člověkem.
Bon Jovi vystoupí příští rok v červnu v Praze.
Je to těžký souboj pro někoho, kdo je jedním z nejlépe vydělávajících hudebníků planety?
Jako by byly peníze motivací pro všechno. Když jako malý kluk vezmete kytaru, nemyslíte na to, že tím vyděláte škváru, ale že chcete hrát a naučit se napsat písničku. Když se mě někdo zeptá proč to děláte, když už máte všechny peníze světa, odpovídám, že se mi prostě pořád chce. Chce se mi skládat, hrát a zpívat písničky.
Je tenhle přístup důvodem, proč jste s Bon Jovi za třicet let skoro nezměnili sestavu?
Každá kapela vede vnitřní souboje. Je to jedno z klišé, které o tomhle byznysu platí. Když dostanete první nahrávací smlouvu, všichni v kapele se mají rádi, natáčíte, jezdíte turné. Kolem čtvrté desky už máte úspěch a nějaké peníze, myslíte si, že jste chytřejší než ostatní, začnete se nenávidět. Teď se musíte rozhodnout, jestli se starat o to, co je důležité, totiž dobré písničky, nebo se hádat. Nám se vždycky povedlo si problémy vyříkat. Já sám prostě chci zpívat v rockové kapele.
