Téma, které dlouhodobě rozděluje odborníky na dva tábory – cvičení v těhotenství. Někteří gynekologové fyzickou aktivitu doporučují, další naopak budoucím matkám radí, aby cvičení, na které byly zvyklé před oplodněním, raději omezily. Kde je pravda?
Výsledky nové studie, která byla publikována v březnovém vydání časopisu Obstetrics & Gynecology, se přiklánějí k lékařům, kteří svým pacientkám cvičení v těhotenství doporučují. Proč?
Cvičení nebere plodu kyslík
Studie sledovala 45 žen v období mezi 28. a 32. týdnem těhotenství, kdy všechny chodily nebo běhaly na běžeckém pásu po dobu třiceti minut. Patnáct žen nepatřilo mezi pravidelné sportovkyně. Dalších třicet se aktivně věnovalo dvaceti minutám mírného cvičení nejméně třikrát týdně, nebo dvaceti minutám rázného cvičení více než čtyřikrát týdně.
Před a po každém cvičení spoluautorka výzkumu, doktorka Linda Szymanskiová změřila srdeční rytmus plodu, průtok krve do plodu a pohyby plodu pomocí ultrazvuku. Ačkoli se srdeční rytmus plodu zvyšoval po střední až těžké intenzitě cvičení, průtok krve a biofyzický profil zůstal v normálu.
Podle doktorky Szymanskiové, která působí v oddělení mateřsko-fetálního lékařství na Johns Hopkins univerzity v Baltimoru, tato data pomohla k ujištění, že dítě je v pořádku a že cvičení nebrání přítoku krve a kyslíku do plodu. Výsledky byly podobné, ať už ženy cvičily pravidelně před otěhotněním, či nikoli.
"Zdravá těhotná žena, která cvičí, by v tom měla pokračovat. A pokud žena před otěhotněním necvičila pravidelně, měla by být vedena k tomu, aby začala s mírným cvičebním programem," řekla Szymanskiová.
Každé těhotenství je odlišné
Cvičení v těhotenství podporují i odborníci z U.S. Department of Health and Human Services, podle nichž by zdravé těhotné ženy (i ty, které před těhotenstvím necvičily) měly provozovat středně intenzivní aerobní cvičení alespoň dvě a půl hodiny týdně. Cvičení zlepšuje srdeční zdraví a může snižovat riziko komplikací během těhotenství, jako je vyvinutí vysokého krevního tlaku a cukrovky. Většina žen se však těchto doporučení nedrží.
Mnozí odborníci však zůstávají k výsledkům studie skeptičtí a radí budoucím matkám, aby s lékařem konzultovaly, zda je pro ně cvičení vhodné. Zdůvodňují to tím, že každé těhotenství je odlišné. Jelikož se studie týkala malé skupiny žen, které byly zdravé a bez nadváhy, nemusí se výsledky nutně vztahovat na všechny ženy.
Těhotná žena by kromě lékařských rad měla poslouchat i své tělo a zvolnit nebo úplně přestat se cvičením, pokud se jí nedostává dechu nebo cítí bolest či křeče. I doktorka Szymanskiová doporučuje netrénovaným ženám jen mírnou úroveň námahy, jako je například chůze, naopak radí vyhnout se aktivitám, kde hrozí pád, jako je lyžování či basketbal.
