JAK JSME SE SEZNÁMILI
Ilona: Seznámili jsme se v září 2007 na charitativní akci Davida Novotného v Jaroměři, Davidovi jsem pomáhala s organizací a Zdeněk tam byl jako host. Mám pocit, že naše setkání někdo naprogramoval. Párkrát jsme se potom setkali a od té doby jsme spolu.
Autoři
|
Zdeněk: Jel jsem podpořit hezkou charitativní akci na podporu dětských domovů a součástí zábavného programu bylo také pojídání koláčků "celebritami" na čas a na body. Hostesky nosily koláčky a nám jedlíkům zapisovaly body. Ilona se mi zalíbila hned, ale vůbec mě nenapadlo, že bychom spolu mohli jednou bydlet. Dodnes nevím, jestli to bylo nějakou její roztěkaností a nepozorností, nebo jestli to od ní byl ženský trik, ale připsala mi tehdy k dobru jeden koláček. Soutěž jsem vyhrál a rozhodně to byl důvod k pozvání na večeři. Při té jsme si příjemně popovídali a nabídl jsem jí práci hostesky na vernisážích u mě v galerii. Dvakrát přijela a potřetí už nějak neodjela.
JAK POCIŤUJEME VĚKOVÝ ROZDÍL
Ilona: Věkový rozdíl mezi námi je sice relativně velký, ale v ničem nás neomezuje. Někteří lidé sice mohou nechápavě kroutit hlavou, ale pro mě je nejdůležitější, že jsem šťastná. Zdeněk má energie za dva a jeho věk beru jako plus. Nemusím řešit žádné žárlivé scény, můžu se na něj spolehnout a často mi radí v různých věcech. Podle mě stejně zapírá svůj pravý věk, nebo upířím způsobem vysává tu vysokou dávku energie ze mě, pak si stěžuje, že pořád spím.
Zdeněk: Jestli nám nevadí věkový rozdíl? Je fakt, že už by to možná chtělo o něco mladší partnerku, protože chvílemi mám pocit, že Ilona trochu nestíhá. Ale na druhou stranu mě alespoň trochu usadí a já se učím odpočívat a třeba se i více vyspím.
JAK PŘIJALA VZTAH JEJÍ RODINA
Ilona: Ze začátku to pro rodiče byl šok, ale nyní je vše v klidu a pohodě. Měli strach, aby to nebylo jen pouhé pobláznění, abych mu nedělala problémy v rodině. Naštěstí byl v té době sám a to naše pobláznění se protáhlo už na tři a půl roku.
JAKÝ MÁM VZTAH S JEJÍMI RODIČI
Zdeněk: Já doufám, že dobrý. Sice si u nich připadám trošku zakrslejší, protože Ilona je nejmenší z rodiny, ale jsou to moc fajn lidi. Její tatínek je včelař amatér a to považuji za nádherně romantický koníček.
JAK PŘIJALY VZTAH JEHO DĚTI
Zdeněk: Byla to celkem legrace, když jsme se poprvé sešli společně. Ilona je věkově přesně mezi klukama, takže jejich vzájemný věk tehdy byl devatenáct, dvacet, dvacet jedna. Kluky to nepřekvapilo, máme spolu dost otevřený systém komunikace a hodně o sobě víme. Dcera, ta je nejmladší, byla nadšená, že má vlastně takovou novou ségru. Chvíli jsme jen tak seděli a koukali se na sebe, ale pak se atmosféra uvolnila a hodně jsme se nasmáli. Ilona neuvěřitelně rychle do mé rodiny zapadla.
Ilona: Můj vztah s jeho dětmi je naprosto výborný. V zimě spolu jezdíme na hory, v létě zase k moři. Když mají přijet, tak se na to těším, příjemně se dokážeme zabavit.
PLÁNY NA SVATBU
Ilona: Určitě jsme o tom mluvili, byl by to pořádný mejdan. Ale já se ještě na vdávání necítím a Zdeněk má zase za sebou už dvě svatby, tak si myslím, že také nemá zatím potřebu ženění. Náš vztah mi naprosto vyhovuje tak, jak je, pokud ho budeme chtít někam posunout, tak ten krok můžeme kdykoliv udělat.
Zdeněk: Jistě, že čas od času na to téma padne řeč. Iloně jsem slíbil, že na tu její svatbu přijdu. Pokud v té době budu ještě schopný chodit.
PLÁNOVÁNÍ SPOLEČNÉHO POTOMKA
Ilona: Po dítěti zatím netoužím, protože dětí si užívám mimo náš vztah v rámci školy (Ilona studuje pedagogickou školu, pozn. redakce). Samozřejmě to za pár let budu vidět jinak. Ráda bych měla jedno nebo dvě děti, ale rozhodně ne teď.
Zdeněk: Razím heslo, které mi vštípil můj kamarád, vynikající dětský kardiolog Jan Šulc. Byl jsem za ním, když jsem se dozvěděl, že se mi má narodit první syn a já jsem z toho byl poměrně smutný. On prohlásil: "Zdeňku, neblázni! Děti jsou radost!" Tak se toho držím zuby nehty.
CO NA SOBĚ MÁME NEJRADĚJI
Ilona: Zdeněk je výborný kuchař, miluji jeho pokrmy. Také má jednu ženskou vlastnost: rád nakupuje dámské oblečení, což jako žena oceňuji. Mám ráda jeho toleranci i to, že při mé profesi není žárlivý. A když spolu jdeme do společnosti, je pozorný gentleman.
Zdeněk: Je toho moc, co mám na Iloně rád. Ale co mám nejraději, to je její neustálý apetit, to je fakt radost.
CO NÁM OBČAS NA SOBĚ VZÁJEMNĚ VADÍ
Ilona: Nedochvilnost. Když jedeme jedním autem, vždy přijde pozdě, ale vinu samozřejmě přehazuje na mě.
Zdeněk: Ilona je velký spáč. Mně je líto hodin, které neprožiju, ale ona jich velkou část prospí. Je pravda, že se poslední dobou snaží, třeba na mě čeká do noci, než přijdu z divadla či koncertu. Potom si se mnou ještě chvíli povídá, ale stejně při tom už spí. Ráno jsem na nohách i o dvě až tři hodiny dřív než ona, ale zase alespoň něco udělám.
JAK SE NÁM FOTILO PRO REVUE iDNES.CZ
Ilona: Na focení pro Revue jsem se těšila, protože jsem věděla, jak ty fotky budou asi vypadat, takové zatím se Zdeňkem nemáme. Ráda se na ně budu dívat. Prostředí hotelu bylo přenádherné a já jsem si připadala královsky.
Zdeněk: Společně se nám fotilo dobře. Jinak je focení jedna z našich slabin, protože když chci já fotit Ilonu, tak to dopadne tak, že spolu pak nějakou chvilku nemluvíme. Focení s Lenkou Hatašovou je vždycky zajímavé, luxusní prostředí bylo navíc velmi inspirativní...
