1. Zkuste odhadnout, kolik knih jste přečetl za svůj dosavadní život. A kolik asi tak knih máte doma? Počítal jste to někdy? A kterou knihu čtete právě teď?
Právě čtu Gottland od Mariusze Szczygla. Těžko odhadnu, kolik knih jsem přečetl. Posledních pár let je to bída, přečtu tak dvě až tři za rok. Kdybych to znásobil počtem let, tak by to nebylo velké číslo, ale dříve těch přečtených knih bylo mnohem více. Pak mám ještě kategorii tzv. rozečtených knih, které mám všude možně po ruce, a těch může být tak kolem deseti. Jsou to rotující knížky, které nakousnu a nedojím. Pak přijde nová a situace se opakuje. Pak mám ještě kategorii knih, se kterými pracuji, do kterých jen nahlédnu, když potřebuji.
Na váš popud jsem si knížky spočítal, takže s jistotou můžu říct, že jich mám kolem tisícovky.
2. Které výtvarné dílo byste toužil mít ve svém obývacím pokoji? A koupil jste si někdy nějaké? Kdy jste byl naposledy na výstavě? Na které? A proč?
Díky tomu, že žiju na faře a mým pracovním místem je kostel, jsem obklopen stále různými uměleckými artefakty, a proto netoužím po ničem novém. Přiznám se, že moderní umění, které mám rád, mi trošku schází. Mam to štěstí, že občas nějaké malé umělecké dílo dostanu, a tak kupovat nemusím. Ale hlavně už bych to neměl kam dát.
Na žádné velké výstavě někde ve velké výstavní síni jsem v poslední době nebyl. Zúčastňuji se pravidelně vernisáží různých výstav ve svém městě, kterých je poměrně dost. Naposledy to byla výstava Hany Kozubové Krajky a tapiserie.
. Kulturní sedmaAnketa, v níž oslovujeme české osobnosti a ptáme se na jejich kulturní zájmy a priority, bude jednou za několik dní vycházet exkluzivně v Kavárně on-line. Délka odpovědí záleží pouze a jen na oslovených osobnostech. Chcete-li znát odpovědi na Kulturní sedmu od někoho konkrétního, napište nám (idnes@idnes.cz), oslovíme jej. |
3. Máte svoji oblíbenou divadelní scénu? Kolikrát jste byl letos v divadle? A na čem?
Mou oblíbenou scénou je scéna místního kulturního centra, kde působí amatérské divadelní spolky. Poslední představení, které jsem viděl, bylo S tvojí dcerou ne od Antonína Procházky v provedení Divadla Ve Středu a režii Růženy Šteflové.
4. Při které hudbě se odvážete? Posloucháte ji raději doma v klidu, nebo na koncertě?
Co se týče hudby, jsem nenáročný. Poslouchám všechno a všude.
5. Chodíte se do kina hlavně bát, pobavit, nebo snad i poučit, ba povznést? Na čem jste byl v kině naposledy sám od sebe, dobrovolně? A co jste tomu říkal?
Naposledy jsem byl v kině na Anděl Páně. Je to dlouho. Obecně filmy mám rád. Preferuji DVD a placené filmové kanály, které si můžu pustit podle časových možností, ale atmosféru kina to nenahradí.
6. Kolik hodin týdně strávíte sledováním televize? Na kterou stanici se díváte především? Máte svůj oblíbený pořad?
Pokud se dívám na televizi, pak hlavně na sport a zpravodajství. Z toho plyne, na které stanice se nejčastěji dívám: ČT24, občas CNN a všechny sportovní kanály. Strávím u televize asi tak 7 hodin týdně.
7. Zkuste zcela subjektivně, jen sám za sebe, jmenovat tři až pět nejvýznamnějších uměleckých děl, která v České republice po listopadu 1989 podle vás vznikla.
Těch děl určitě vzniklo obrovské množství, nebudu jmenovat nějaká obecně známá, ale dovolím si vyzdvihnout díla lidí ze svého nejbližšího okolí: skladby Tomáše Krejči Missa Brevis a jeho rapsodie Johanka z Arku, taneční choreografie s názvem Periferia od Bronislavy Skalické, fotografie Petra Macháčka nebo dům na lanškrounském náměstí od architekta Přemysla Kokeše.
Pro mě osobně vznikají umělecká díla také v průmyslové oblasti z hlav technických konstruktérů a designérů, a jako příklad bych uvedl flexotiskový stroj Imperia firmy pana Ladislava Vernera.
