Málokdo – kromě fanoušků muzikanta Nicka Cavea, kteří vědí, že vedle hudby napsal i scénář.
Což je obrovská škoda. Protože Proposition, jakkoli se masovým hitem stát nechce a ani nemůže, představuje bezesporu výjimečný snímek, ne-li jeden z vrcholů dosavadní letošní nabídky.
A rozhodně by si jej dokázalo vychutnat širší publikum než jen okruh stoupenců Nicka Cavea. Například ti, kdo milují britské herectví. Nebo ti, jimž učaroval Mrtvý muž s Johnnym Deppem.
Právě tvůrce Mrtvého muže Jima Jarmusche spojuje s režisérem snímku Proposition Johnem Hillcoatem přinejmenším volba žánru, kterému se říkává umělecký western. Neboli "víc než obyčejný western", ačkoliv půdorys příběhu, jeho hrdinové i rekvizity se drží zákonitostí i tradic historek z Divokého západu.
Není kam uhýbat
Bratři Burnsovi sice nosí pistole proklatě nízko jako američtí desperáti, ale žijí v drsném australském vnitrozemí konce 19. století a čeká je drama takřka antické. Jeden je stále hledán pro znásilnění a vraždu, dva jsou zatčeni, načež ten starší dostane od muže zákona nabídku: pokud chce svého mladšího sourozence zachránit před šibenicí, musí najít druhého bratra – a zabít ho.
Nemožná volba nutně spěje k tragédii, ale způsobem, který navzdory brutalitě omračuje a spoutává. Ostatně krutost tu není samoúčelná, postavy ji přijímají jako samozřejmou součást svého světa, stejně jako domorodce a jejich mystéria, vyprahlé dálavy v oslnivě bílých tónech nebo obhroublé poznámky chrapounů na adresu žen.
Proposition je zkrátka film, který neuhýbá – a ani nemá kam. Neúprosný, ale přitom krásný v plném smyslu toho slova, od dokonale promyšlené režie přes charaktery, z nichž snad ani jediný nemá jednoznačné kontury stoprocentního dobra a čirého zla, až ke skvostné hudbě založené na průzračné čistotě.
Bez řečí a varování
Zvláštní ostrůvek uvnitř krvavé krajiny tvoří britský kapitán a jeho žena neboli herečtí králové snímku Ray Winstone a Emily Watsonová.
"Já tuhle zemi zcivilizuju," syčí on, zarputilý buldok s býčí šíjí, zatímco ona kráčí špinavou ulicí jako dáma mezi kradmými pohledy, poznámkami a radami: "Jdi domů, huso!" Drží se svorně svého snu o staré dobré Anglii, růží, čaje o páté, Vánoc; drží se navzájem jeden druhého i při děsivé scéně o štědrovečerní večeři.
Že půjde o film "onačejší", dává Proposition najevo hned od úvodních titulků s černobílými dobovými fotografiemi prvních osídlenců, jež bez varování vystřídá drsná přestřelka a násilí u výslechu.
Syrovost, která útočí z každého metru filmu, přitom nádherně spojuje věrnost se stylizací a s úsporností. Vyprávění nepotřebuje mnoho slov – jaká úleva! Když nositel děsivého dilematu navštíví ruiny po zločinu svých bratrů, najde tři kříže a prázdnou kolíbku. To stačí ažaž.
V krvavé baladě děj plyne jakoby mimochodem a současně s osudovou nevyhnutelností. Hrdinové i diváci vědí totéž: že v natolik vyhrocené partii se může stát vše, jen ne nic dobrého, že by nejradši utekli sto mil odtud, ale nedokážou to.
Proposition
Austrálie, scénář a hudba Nick Cave, režie John Hillcoat, hrají Guy Pearce, Ray Winstone, Emily Watsonová, titulky, 104 minut.
Hodnocení MF DNES: 80%
