Proč jste opustil veřejnoprávní obrazovku?
I když jsem někdy trochu impulsivní, tuhle záležitost jsem dlouho a velmi poctivě rozmýšlel. Ať jsem počítal, jak jsem počítal, vždy mi z té "rovnice mého budoucího života" vyšlo, že je čas vyrazit za dalším poznáváním. Nevím proč, doma jsem měl pocit, že do všeho, do čeho vidět chci, vidím, všechno, co jsem chtěl vyzkoušet, jsem již vyzkoušel. Potřeboval jsem velmi nutně nové teritorium. Jsem si jistý, že Austrálie je tak jiná, že i mě přinese jiné, nové poznatky.
O jakých poznatcích konkrétně mluvíte?
Samozřejmě, že se dál budu zaměřovat na mediální scénu. Žiji v Sydney první měsíc a při své nedočkavosti a hyperaktivitě už mám za sebou návštěvy všech místních velkých televizních stanic. Tedy, abych byl úplně přesný, zatím jsem prozkoumal, jak budovy hlavních vysílatelů vypadají zvenku a na recepci. Dovnitř není vůbec jednoduché se dostat, na tom pracuji až teď.
Českou televizi opouštíte nadobro?
Televize je má láska a - a to nechci být patetický - musím říct, že mě bolí u srdce, že nemůžu delší dobu stát před kamerou. Ale přistupoval jsem k této záležitost zcela pragmaticky a poctivě směrem ke svému zaměstnavateli - České televizi. Neprchal jsem, jako Nikol, ale všechno jsem předem oznámil včetně důvodů mého rozhodnutí.
Chápu, že televize si nemůže dovolit čekat, než se "milostivě" vrátím. Budu ale rád, když si k sobě s ČT zachováme spřízněný vztah. Jak v době mé nepřítomnosti, tak po mém návratu.
Co v Austrálii děláte?
U Student agency jsem si vybral studium internetového byznysu na Windsor Institute of Technology v Sydney, takže chodím každý den od 9 do 15.30 do školy. Kromě toho je Sydney obrovské místo, co stojí za průzkum. Takže každý den po škole vyrážím nekonkrétním směrem vzhůru za místním obyvatelstvem, architekturou, přírodou, mořem....
Čtu místní noviny a časopisy, prohlubuji znalosti angličtiny, sleduji TV a poslouchám rádia, pravidelně připravuji reportáže pro rádio Impuls, obhospodařuji svůj internetový server a další byznys, který v Česku mám, každý den běhám, plavu, chodím na box a budu se pomalu muset porozhlédnout po nějaké práci.
Jaké to je, začínat někde "od nuly", když doma jste měl příjemný život, skvělou práci a svůj kousíček "slávy?
Těžké, smutné, stýskavé. Nedoporučuji labilnějším povahám. Začátek je opravdu drsný, zvlášť, pokud vás tu vůbec nikdo nečeká. První týden jsem chtěl okamžitě domů, omluvit se v televizi za mé "roupy" a poslušně se vrátit do hlasatelny. Přiznám se, že kdybych nepodepsal smlouvu na byt, která trvá 6 měsíců a v případě jejího vypovězení se musí doplatit zbývající nájem, přesunul bych si zpáteční odlet a letěl bych hned.
Už je to po měsíci lepší?
Víte, trvá dlouho, než se člověk zbaví toho pseudopocitu, že je nepostradatelný. V Praze mi od rána drnčí telefon, lidi vás oslovují s pracovními nabídkami, žádají o rady, volají jen tak. Tady je můj telefon na dovolené. Nikdo nezná mé číslo, nikdo nezná mě.
Na člověka, jako já, který pořád musí být tam, kde se něco děje, je to hodně nezvyklé, asi i smutné. Proto si pořád opakuji, že se tu zdokonaluji a naučím něco nového a proto to musím zvládnout. Až si najdu nové kamarády, jistě ten pohled na svět i sebe sama bude veselejší.
Jaký ten pohled na sebe sama z druhého konce světa je?
Zajímavý. Nevím, zda si mám říkat, že jsem odvážný, když jsem dokázal opustit všechny a všechno, které mám rád, a na chvíli vypadnout, anebo mám litovat. Jsem ale rád, že můj názor není černobílý, protože čekám na jeho jistou krystalizaci. Budu rád, když bude probíhat pomalu. Kdyby totiž již nyní bylo jasné, že to byl úlet, asi bych nebyl zrovna veselý.
S kým se v Sydney stýkáte?
S krajany ani ne, proto jsem pravděpodobně nepřijel. Samozřejmě, že milé setkání s člověkem stejného původu potěší, ale nedá mému pobytu skoro nic. Chci poznat zemi skrz její obyvatele (což je vlastně těžké, každý je tu odněkud), její stravu, kulturu, architekturu, zábavu. Austrálie je velmi milá a kamarádská, proto to poznávání půjde dobře.
Chcete v Austrálii něco dokázat?
Myslím si, že tu na mě není nikdo příliš zvědavý. Objektivně. Je tu tolik domácích kvalitních lidí, kteří můžou směle pracovat v médiích, tedy v oboru mého zájmu. Já bych rád, kdybych se k těmto profíkům mohl alespoň přiblížit a sledovat, jaký je ten jejich styl práce, v čem je odlišný od našeho, v čem stejný.
Když sledujete televizi jako divák, co je na první pohled jiné?
Je tu veřejnoprávní stanice ABS, multikulturní SBS a mnoho komerčních stanic. Tedy, teď mluvím o kanálech, zdarma a volně přístupných ze vzduchu. Líbí se mi systém, jakým jsou anoncovány pořady jednotlivých stanic, líbí se mi systém řazení zpravodajských relací do vysílacích schematů, absolutně unešený jsem z reklam.
Jsou velmi, velmi vtipné. Austrálie má již za sebou takové ty triviální popisné reklamy s lacinými slogany "dočista do čista". V reklamách je šarm, nadhled, kouzlo, mnohdy není do poslední chvíle jasné, co se vlastně inzeruje a člověka by nenapadla, že je to právě výrobek inzerenta, jehož logo se v závěru objeví.
Kdy pojedete domů?
Stýská se mi po všem, co mám rád. Nestýská se mi po ničem, co mi doma vadí a překáží. Nejzazší datum mého návratu je termín skončení platnosti mého víza. Jak víte, vízová politika Austrálie je striktní a australská vláda vám dá vízum jen na dobu, nezbytně nutnou.
 Moderátor ČT 1 Petr Lesák v australském Sydney. |
 Petr Lesák, bývalý moderátor ČT 1 je nyní na studijním pobytu v Austrálii. |
 Po Lenertové a Čejkové opustil televizní obrazovku další moderátor: Petr Lesák. |
