Zvláštní je, že "neexistující hodiny" odbíjejí půlnoc podle astronomického času a v létě nerespektují jednohodinový posun do letního času. Netřeba dodávat, že věž bývá zamčená a dostat se po rozvrzaných žebřících až k cimbálu na samém vrchu vyžaduje značnou dávku odvahy.
Zvonění z věže se ozývá zřídka. Zato kroky neviditelných bytostí a další neobvyklé zvuky jsou zde slyšet častěji. Purkrabímu hradu Jiřímu Brandýskému se dokonce podařilo několikrát v noci nahrát na magnetofon zvuk neviditelného zlaťáku, poskakujícího po desce stolu, který prý hází duch Oldřicha Felixe z Lobkovic. Zvuk tedy musel být skutečný!
Samotného ducha na Kosti zatím ještě nikdo neviděl, nepočítáme-li psy jedné bezpečnostní agentury, která asistovala při natáčení hraného filmu v prostorách hradu. "Nebojácní cvičení hafani, kteří vesele pobíhali po hradě, občas nepochopitelně změnili chování. Naježili se, kňučeli a vyděšeně koukali do jednoho místa u horní brány. Viděli tam asi něco, co my lidé nevidíme," uvažuje nahlas Karel Knop.
 "Podivných zvuků na hradě se děsí i cvičení psi," říká kastelán na hradě Kost Karel Knop. |
