"Agenturní fotografie zachycovala prstencové zatmění Slunce. A v tom je rozdíl, který má pro vědecké poznání podstatný význam," dodává. (Podrobněji podstatu zatmění Slunce ukazuje obrázek.)
Za každým úplným zatměním Slunce vyjíždí spousta profesionálních astronomů. Díky němu totiž mohou studovat ty oblasti koróny (nejvyšší části sluneční atmosféry), které jinak sledovat nelze. "Tak se více dozvídáme o dějích, které na Slunci probíhají a jež mají vliv i na Zemi a na člověka," vysvětluje Tomáš Sýkora.
Při velkých slunečních erupcích se od naší hvězdy šíří do vesmíru elektricky nabité částice a elektromagnetické záření. Tím mohou být rušeny pozemské radiové vlny. V družicích, které nekryje ochranná zemská atmosféra, toto záření může narušit chod palubních počítačů a dalších přístrojů.
"Většina vědců se shoduje na tom, že sluneční aktivita má také vliv na člověka," doplňuje Marcel Bělík z úpické observatoře. "Tekutiny uvnitř lidského organismu jsou vlastně roztokem iontů, které mohou být elektricky nabitými částicemi ze Slunce narušeny." Proto vědci soudí, že existuje vztah mezi děním na Slunci a některými srdečními, mozkovými nebo psychickými potížemi.
Sluneční koróna se nejlépe poznává právě při úplném zatmění. Slunce je při něm totiž pro pozorovatele na Zemi zcela zakryto Měsícem, a nádherná bělavá záře kolem něj - koróna - se stane dobře pozorovatelná přístroji i lidským okem.
Poslední úplné zatmění Slunce tohoto tisíciletí nastane 11. srpna příštího roku. Vidět ho bude možné od jižní Anglie přes Francii, Německo, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko až na pobřeží Černého moře. Pak zatmění postupuje samozřejmě dál a končí při západu Slunce v Indii na pobřeží Bengálského zálivu. V České republice však bude zatmění viditelné jen jako částečné.
"Příští rok určitě stojí za to jet se na zatmění podívat, je to fantastická podívaná," nadšeně líčí astronom Tomáš Sýkora. "Navíc další úplné zatmění bude vidět ve střední Evropě i přímo v Čechách až v roce 2135. Na každé hvězdárně rádi podají zájemcům informace, kde přesně bude možné v které zemi zatmění příští rok sledovat."
 Úplné zatmění Slunce, při němž je možné studovat nejvyšší část sluneční atmosféry (korónu). |
 Zatmění pro pozemského pozorovatele nastává, když se Slunce, Měsíc a Země dostanou do jedné přímky a Měsíc se dostane přímo do dráhy paprsků mezi Sluncem a Zemí. Jestliže je Měsíc blíže než 375 000 kilometrů od Země, překryje Slunce pro pozemského pozorovatele úplně, a jeho úplný stín dopadne až na naši planetu. To je vidět na prvním obrázku. V pásu širokém nejvýše 270 kilometrů je pak vidět úplné zatmění Slunce Měsícem, při němž je temný Měsíc obklopen nádhernou sluneční korónou ((nejvyšší částí sluneční atmosféry). Na další část Země dopadá částečný stín (nakreslený na obrázku šedě). V něm pozorovatel vidí sluneční kotouč částečně překrytý Měsícem - jde o částečné zatmění. Druhý obrázek ukazuje pro srovnání prstencové zatmění. Při něm je Měsíc od naší planety vzdálený více než 375 000 kilometrů, takže se jeví menší a nepřekryje celý sluneční kotouč. V přímce přímo pod Měsícem pak pozemský pozorovatel vidí místo Slunce jen zářící prstenec. V okolí je pak pozorovatelné částečné zatmění. |
